Anglický přítomný čas prostý, tedy present simple, patří k prvním gramatickým tématům, se kterými se začátečník setká. Na první pohled působí jednoduše: používá se základní tvar slovesa a věta má pevný slovosled. Obtíž však často vzniká ve třetí osobě jednotného čísla, v otázkách a v záporech. Právě proto má smysl procvičovat ho na krátkých větách, kde je nutné správný tvar skutečně napsat, nikoli pouze vybrat z několika možností.
Výukový projekt Jazykologcz.com je zaměřený na angličtinu pro samouky, děti, začátečníky i pokročilé. Jeho test „Present simple – přítomný čas prostý základ“ je určen především začátečníkům a pracuje s psanou odpovědí. Zadání obvykle nabídne větu s mezerou a někdy také českou nápovědu nebo sloveso v závorce. Úkolem je doplnit správný tvar bez členů, pokud nejsou součástí požadovaného řešení.
Kdy se present simple používá
Přítomný čas prostý vyjadřuje především pravidelné činnosti, zvyky, obecně platná fakta a stavy. Řekneme například, že někdo každý pátek sleduje filmy, že člověk pracuje v továrně nebo že v určité zemi často sněží. Nejde tedy nutně o děj, který probíhá právě v okamžiku mluvení. Pro děj odehrávající se právě teď se v angličtině často používá jiný čas.
V kladné větě se u většiny osob používá základní tvar slovesa. Význam „já vím“ vyjádříme jako „I know“ a „oni sledují filmy“ jako „They watch movies“. U třetí osoby jednotného čísla, tedy u zájmen he, she a it, se ke slovesu obvykle přidává koncovka -s: „She works“ znamená „Ona pracuje“ a „It rains“ znamená „Prší“.
Koncovka však nemusí mít vždy pouze podobu -s. U některých sloves se přidává -es, například „watch“ se mění na „watches“. Sloveso zakončené souhláskou a písmenem y zpravidla mění y na i a dostane koncovku -es, například „study – studies“. Tyto změny jsou při doplňování vět důležité, protože samotný význam slovesa ještě neznamená, že je odpověď gramaticky správná.
Otázky a zápory mají vlastní pomocné sloveso
V záporných větách se v přítomném čase prostém používá pomocné sloveso do nebo does a částice not. U první a druhé osoby a u množného čísla použijeme do not, často zkráceně don’t: „I do not know“ znamená „Nevím“. U třetí osoby jednotného čísla použijeme does not, tedy také zkráceně doesn’t: „She does not come“ znamená „Ona nechodí“ nebo „Ona nepřichází“.
Za pomocným slovesem se vždy vracíme k základnímu tvaru významového slovesa. Správně tedy napíšeme „She does not come“, nikoli „She does not comes“. Koncovka třetí osoby už je totiž obsažena ve slově does. Stejný princip platí u otázek: „Does she like ice-cream?“ má po slově does základní tvar like, nikoli likes.
Otázky pro ostatní osoby začínají pomocným slovesem do: „Do you read Shakespeare?“ U třetí osoby jednotného čísla začínají slovem does: „Does it snow very often in Canada?“ Po pomocném slovese následuje podmět a základní tvar významového slovesa. Při řešení testu je proto užitečné nejdříve určit osobu a teprve potom doplňovat samotné sloveso.
Právě present simple cvičení pomáhá tento rozdíl procvičit na větách, kde se střídají kladná tvrzení, zápory i otázky a kde je třeba napsat vlastní odpověď.
Jak pracovat s jednotlivými typy vět
Jednoduché doplňovací cvičení může vypadat například takto: „My father _____ in a factory. (work)“. Podmět my father zastupuje třetí osobu jednotného čísla, proto doplníme „works“. U věty „They _____ movies every Friday night. (watch)“ je podmět v množném čísle, a správný tvar tedy zůstává „watch“. Příslovečné určení „every Friday night“ navíc napovídá, že jde o pravidelný zvyk, pro který je present simple vhodný.
U počasí se často setkáme s podmětem it. Proto věta „It _____“ vyžaduje tvar „rains“, pokud je významem „Prší“. V otázce „Does it _____ very often in Canada?“ je naopak správný základní tvar „snow“, protože koncovku třetí osoby už nese pomocné sloveso does. Tato dvojice je užitečná: ukazuje rozdíl mezi kladnou větou a otázkou na stejném gramatickém principu.
Samostatnou pozornost si zaslouží spojení have got. Ve větě „Sue _____ three brothers“ je správné „has got“, protože Sue je třetí osoba jednotného čísla. U tohoto slovesa nelze mechanicky napsat pouze „have“. V otázkách a záporech se ale začátečník může setkat s různými způsoby vyjádření vlastnictví podle učebnice nebo odrůdy angličtiny, a proto je vhodné držet se přesného zadání cvičení.
Nejprve si tedy přečtěte celou větu a všimněte si podmětu. Potom hledejte slova jako every, often nebo usually, která často ukazují na pravidelnost. Nakonec ověřte, zda už ve větě není do nebo does. Pokud tam pomocné sloveso je, významové sloveso ponechte v základním tvaru.
Jak z testu vytěžit víc než jen správné řešení
Test na Jazykologcz.com není založený pouze na mechanickém odškrtávání odpovědí. Protože se odpověď píše, musí student sám rozhodnout, zda použije základní tvar, koncovku třetí osoby, pomocné sloveso nebo zápornou konstrukci. Takový způsob procvičování odhalí chyby, které mohou zůstat skryté při výběru z předem připravených možností.
Užitečné je řešit věty nejdříve bez nápovědy a až potom si každou odpověď rozebrat. U správného řešení si položte otázku, proč je zde například „works“, ale jinde pouze „watch“. U záporné věty zkontrolujte, zda jste nezopakovali koncovku také na významovém slovese. U otázky ověřte pořadí slov a skutečnost, že po does následuje základní tvar.
Projekt upozorňuje také na praktickou stránku odevzdávání: pokud test není kompletně vyplněný, nevyplněné otázky se při odeslání automaticky považují za chybné. Proto je lepší pokusit se doplnit každou větu, i když si nejste jistí. Následná kontrola pak ukáže, zda byl problém ve slovní zásobě, ve volbě pomocného slovesa, nebo pouze v pravopisu.
Pro začátečníka je vhodné vracet se ke stejnému testu s odstupem několika dnů. Při prvním pokusu si osvojí základní pravidlo, při dalším už může sledovat výjimky a přesnější pravopis. Krátká věta se tak stane vzorem pro vlastní příklady: „I work every day“, „She doesn’t watch television“ nebo „Do they live together?“
Význam této fáze shrnuje jednoduchá zásada: „Nejdřív určete podmět, potom hledejte pomocné sloveso.“ Když si ji student osvojí, většina úloh na přítomný čas prostý se přestane jevit jako hádání. Test potom neslouží jen k získání výsledku, ale jako krátká diagnostika toho, které pravidlo je už jisté a které je třeba ještě procvičit.
